COT business (2. 10. 2018): Hmatové a reliéfní mapy odhalují krásy kraje nejen nevidomým

11. 10. 2018

COT business (2. 10. 2018): Hmatové a reliéfní mapy odhalují krásy kraje nejen nevidomým

Na horských masivech i pod nimi se na severu republiky uprostřed zeleného bohatství tyčí do výše jedinečné přírodní útvary i lidské stavby Libereckého kraje. Přestože je turistická nabídka tohoto regionu do morku kostí spjatá s aktivním trávením volného času, rozhodně to neznamená, že by kraj nemohli navštívit turisté s pohybovým či jiným handicapem.

A jak na tom vlastně region v rámci bezbariérové turistické nabídky je? To zajímalo i samotné krajské oddělení cestovního ruchu. To proto nechalo v roce 2015 v rámci systematického šetření zmapovat celkem 60 různých turistických cílů, které byly následně označeny příslušným symbolem odhalujícím míru jejich bezbariérovosti. Kromě toho byla na základě získaných dat vytvořena zcela nové sekce webového turistického portálu kraje. Pod záložkou označenou jako Bezbariérová turistika naleznou zájemci z řad handicapovaných turistů nejen soupis hned třinácti výletů do všemožných koutů Liberecka i s krátkým popisem, ale také představení zajímavostí, které je na trase možné navštívit. U většiny vypsaných výletů je navíc připravena ke stažení i podrobná mapa.
Tak je tomu třeba v případě velmi oblíbené trasy přivádějící turisty s pohybovým omezením – ať už seniory používající hole, nebo osoby pohybující se na mechanických i elektrických vozících – k prameni řeky Labe. Tato pohodlná, středně náročná cesta po zpevněném povrchu zavádí zájemce od Vrbatovy boudy dále po červené turistické trase k rozcestí Nad Kotelní jámou a dále po žluté až do vedlejšího Královéhradeckého kraje, kde zmíněná řeka pramení. Délka této konkrétní bezbariérové trasy činí 7,4 km a kvůli poněkud náročnějšímu převýšení dosahujícího 100 metrů je vhodná spíše pro fyzicky zdatné cestovatele.

Česká Lípa myslí na nevidomé

Jedním z klíčových měst Libereckého kraje, které se rozhodlo usnadnit pohyb po významných památkách ve svém historickém centru nevidomým návštěvníkům, je Česká Lípa. Město nechalo nejprve v roce 2016 nainstalovat na šest budov orientační hlasové majáčky. „Ty jsou technicky kompatibilní se zařízením, které pro orientaci v terénu zrakově postižení běžně využívají.
Spuštěním příslušného majáčku se tak (návštěvníci) dozvědí, u jaké budovy se právě nacházejí,“ popsala systém mluvčí českolipské radnice Eva Markgrafová.
Návazně na tuto aktivitu pak byl v srpnu loňského roku tento jednotný informační systém dále rozšířen o hmatové plány, které nevidomým turistům usnadňují orientaci v historickém centru města a směrují je k různým zajímavým cílům. Celý projekt navíc doplňují i reliéfní obrázky znázorňující vybrané památky včetně znaku města s popisem v Braillově písmu. Tyto plastiky naleznou zrakově postižení v přízemí radnice a v Centru textilního tisku. „Kromě toho je jim k dispozici také reliéfní publikace obsahující všechny vytvořené obrázky, která je k zapůjčení v Městském informačním centru a v Centru textilního tisku,“ uvedla při odhalení informačního systému mluvčí města. Na reliéfech jsou kromě budovy radnice, kašny a morového sloupu na náměstí T. G. Masaryka vyobrazeny také místní secesní skvosty, ať už je to kupříkladu kavárna Union nebo třeba vodní hrad Lipý. Jejich autory jsou David Linek a Zuzana Landsingerová ze spolku VIDEmanibus.
„Hmatové plány, ale především reliéfní obrázky vyrobené ze speciální hmoty jsou určitě zajímavé i pro vidomé návštěvníky,“ poznamenala v minulosti Hana Ezrová, vedoucí odboru investic a dotací města. Českou Lípu přišel informační systém na 780 000 korun, přičemž polovinu z celkové částky financovalo ministerstvo pro místní rozvoj.
A s odstraňováním bariér Česká Lípa pokračuje i v letošním roce. Město získalo od kraje dotaci ve výši 3 milionů korun na obnovu památek, které provozuje místní Vlastivědné muzeum. Díky tomu bude kromě jiného v blízké době vybudován bezbariérový přístup do hlavní budovy muzea. „Bezbariérový přístup by měl být standardem v každé veřejné budově. Nejinak tomu je i v případě Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě. Tam je běžnou praxí, že handicapované návštěvníky do schodů nosí pracovníci muzea, což je sice lidsky úžasné, ale z hlediska bezpečnosti práce a dalších předpisů nežádoucí,“ řekla letos v březnu k plánované rekonstrukci náměstkyně hejtmana Jitka Volfová.

Geopark Ralsko se chce více otevřít

Podobným aktivitám jako Česká Lípa se věnuje i nepříliš vzdálený bývalý vojenský prostor, z něhož se stal Národní geopark Ralsko, který zahrnuje oblast téměř 300 kilometrů čtverečních v katastru Ralska, Doks a Hamru na Jezeře. Je zajímavý nejen svou přírodou, ale i velmi bohatou historií. Podle slov jeho zástupců se geopark snaží zpřístupňovat oblast lidem se specifickými potřebami od začátku své činnosti. „Naším cílem je umožnit i znevýhodněným skupinám aktivní pobyt v přírodě nebo zapojení do dalších aktivit, které vytvářejí pozitivní vztah k přírodě a krajině,“ řekla ředitelka geoparku Lenka Mrázová. Jedním z výrazných kroků, který geopark učinil loni v říjnu, bylo vydání speciálních hmatových map, které v rámci projektu Doteky přírody Máchova kraje podpořilo jak ministerstvo životního prostředí, tak i samotný Liberecký kraj.
Na jejich tvorbě se kromě geoparku podílelo také Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky Masarykovy univerzity v Brně. Mapy jsou navíc podle ředitelky geoparku opatřeny popisky v Braillově písmu a obsahují reliéfně vytištěná sídla, vodní toky a cesty. „Jsou určeny pro slabozraké a nevidomé, kterým umožní základní představu o rozloze, vzdálenostech a zajímavostech v geoparku,“ doplnila dále Lenka Mrázová.
I v případě geoparku Ralsko však bylo vydání zmíněných hmatových map pouze jednou z celé řady významných aktivit, kterým se v rámci dlouhodobého projektu odstraňování překážek tento subjekt věnuje. Kromě různých workshopů a bezbariérových výletů se geopark snaží komplexně mapovat místa, která jsou v Máchově kraji vhodná a dostupná pro lidi s pohybovým omezením a na vozíku.
Informace sbírané po celý loňský rok jsou postupně zanášeny do interaktivní mapy, v níž bude do budoucna možné nalézt i popisy bezbariérové dostupnosti vybraných turistických služeb, jako jsou informační centra, muzea či restaurace.
A když už mluvíme o Máchově kraji, tak kromě geoparku se právě zde mohou turisté na vozíku dále vydat kupříkladu na vyjížďku od informačního centra v Ralsku k Hradčanským rybníkům. Pohodlná cesta lesem kolem Vavruškova rybníku a dále pod Malou Bukovou se zastávkou u rybníka Držník končí právě u zmíněných vodních ploch v Hradčanech. Trasa je dlouhá 9,7 km s převýšením pouhých 26 metrů, díky čemuž je snadno sjízdná i na mechanických vozících.

Okolo vodních ploch Jizerských hor

Geopark Ralsko není ve svých snahách odhalovat přírodní krásy kraje skutečně všem nijak osamocen. Rozsáhlou sítí značených bezbariérových turistických tras s poměrně malým převýšením, dobrým povrchem cest a mnoha atraktivními zastaveními se mohou pyšnit i Jizerské hory v Libereckém kraji. Jednou z vůbec nejpopulárnějších je přitom bezbariérová trasa směřující na hráz vodní nádrže Bedřichov, zvané též Černá Nisa. „Cesta je ideální pro seniory a osoby pohybující se s holemi. Je sjízdná pro kočárky a je bez omezení též pro mechanické i elektrické vozíky. Cesta začíná u parkoviště na Bedřichově a k Nové Louce vede po asfaltovém povrchu,“ uvádí se v doprovodné mapě, která trasu zobrazuje.
V návazné části cesty podél přehrady se poté táhne jeden kilometr dlouhý dřevěný chodník, který nechaly na konci roku 2013 zrekonstruovat Lesy České republiky. Ten nahradil původní nefunkční poválkový chodník podél levobřežní části tohoto vodního díla. Přestože byl primárně koncipován pro pěší, přístup na něj mají i turisté pohybující se na vozíku. Na jeho trase se nacházejí dvě vyhlídková mola nabízející jedinečné pohledy na zmíněnou vodní hladinu a dvě zastavení obsahující informace o místních zajímavostech. Jeho součástí jsou také tři odpočinková místa s lavičkami. A od přehrady dále pokračuje udusaná štěrková cesta vedoucí na Maliník. Z něj se poté stáčí zpět na bedřichovské parkoviště, ke kterému je nutné se vydat po asfaltové silnici. Celková délka této trasy je 10 kilometrů s převýšením dosahujícím hodnoty 75 metrů.
Přestože je uvedená trasa jedna z nejvyužívanějších, lze v Jizerských horách nalézt celou řadu dalších výletních možností.
Přehled bezbariérových tras pro vozíčkáře a handbikery je možné nalézt na webovém turistickém portále tohoto regionu. Představena je zde třeba cesta k hrázi Josefodolské přehrady, do sklářské osady Jizerka, k horské chatě Smědava nebo do areálu Ekocentra v Oldřichově v Hájích.

***

Jedním z kroků, které geopark Ralsko učinil loni v říjnu, bylo vydání speciálních hmatových map, které v rámci projektu Doteky přírody Máchova kraje podpořilo jak ministerstvo životního prostředí, tak i samotný Liberecký kraj.

Foto autor:   Foto: Shutterstock.com, Liberecký kraj

 
zpět na seznam

ARCHIV médii naleznete zde.

Zpracovávám...